Studentský sportování

Je toho tolik, že nevím, kde začít. Asi od srdce: V prostředí
mezinárodních studentů se více než potvrdila celoplanetární
univerzálnost fotbalu. Už při prvním uvítacím dnu v místním
sportovním centru (SC) šla drtivá většina příchozích hrát
fotbal (a pár holek cvičilo Pilates, no druhý místo není
špatný pro takovej pa-sport). Protože ale hrát v hale, zatímco
po mapě okolního Amstelveenu se válí tolik zelených obdélníků,
není vůbec uspokojivý, hned následující neděli nás výtahový
oznámení svolávalo na pořádnou fotbalovou párty pod širým
nebem, která se, m.j. díky snadné distribuci zpráv na naší
Erasmové skupině na facebook.com, stala železným pravidlem.
Hráváme na blízkým travnatým a podle mýho odhadu malinko
menším než standartím hřišti, kam se scházívají i místní
černoši, tak se spolu utkáváme. Kvalita trávníku není oslnivá,
ale pro odchovance škváry to je relax:). Kromě neděle se
celkem ustálila i středa, takže vyžití je to celkem hutný a
určitě je to lepší než platit za jakejkoliv organizovanej
fotbal jako třeba halovej turnaj v SC. Uvidíme, jaký podmínky
přinese blížící se zima.

Další moje samostatný snažení o sportovní vyžití v místě mého
dočasného bydliště mířilo na jinou, předpokládanou výhodu
Amstedamu, a to jeho cyklostezky. Díky cestě autem jsem si
mohl přivíst kolečkový brusle a hned je využít v prvních
krušných dnech bez kola. Není to ale takovej med, jak jsem si
sliboval. Hodně stezek je vedených úplně mimo silnice, (což je
samozřejmě dobře ale) tudíž nesdílí silniční beton a místo
toho jsou často vydlaždičkovaný nebo dokonce vycihličkovaný!
(Místní stavební materiál číslo jedna.) Pro holandský kola to
je v pohodě, ale na bruslích mi na tom skřípají kolečka (a
zuby). Podařilo se mi vyladit poměrně důstojnou cestu do
centra na trh tím to ale tak haslo (tam jsem si musel koupit
kolo, abych mohl pokračovat). Pak jsme s Danou zkoušeli
Vondelpark, ale ten je od kolejí kus cesty, není zas tak
velkej (ani ne kilák na délku) a ani tam není všude povrch
ideální. Taky jsem se porozhlížel kolem kolejí, nadohled odtud
je Amstel a kolem něj se dají vybrat asfaltový stezky, ale ani
tak povětšinou nedosahují kvalit zrdcadlově rovné stezky kolem
Vltavy na Tróji. Přesto si myslíme, že by se dal podniknout
celodenní výlet, tak čekáme na pár dalších spolubydlících, až
se jim přivezou brusle. Navíc bych rád (možná dnes!) zkusil
Friday Night Skates, to jsou dvě hodiny organizovanýho
bruslení v Amsterdamu, třeba budou mít trasu vychytanou.

Poslední, ale pro zájemce o pobyt v Amstru, nejvíce důležitá
kapitola je sportování na univerzitě. Možností je nepřeberné
množství, za vše se řádně platí (jsme v Holandsku), příjemný
je, že hodně z nich se odehrávají na SC VU, které je přímo v
místě DUWO kolejí, a kam se týden po registraci může na
všechno zadarmo. Pro mě jsou tam ale věci ne moc zajimavý:
fitness a spousta různých cvičení. Za řeč stojí zmiňovanej
sálovej fotbal, pak volejbal a tenis. Další věci se odehrávají
mimo. Závodní cyklistika pro letošek skončila v září a bohužel
mi instruktor kolo jen pro mou zábavu nepronajme (ač mi to tak
jeden předchůdce inzeroval). Pak se chystají otevřít půjčování
kol v SC, co ale zatím vím, že na půjčení na den se platí
8E:(. Na holandským kole se dá jet na výlet, ale jezdit s ním
trénovat:) by moje poměrně cyklistický srdce nepřeneslo přes
sebe. Univerzitní bazén je jen jednu konkrétní hodinu v týdnu,
je na druhým konci Amsterdamu a aby se cena vyplatila, musel
bych chodit pokud možno týdně. Squash se studentskou slevou
máme dokonce na dvou místech (na levnějším 25E za 10x45min),
chce to ale vlastní raketu a já mám pořád bolavou ruku ze
srpnovýho fotbalovýho pádu, tak čekám.